Recept na dobrý kompost z Boskovic
Na recept na dobrý a kvalitní kompost jsme s maminkou přišly cestou pokusů a omylů. Náš první kompost se dal přirovnat k přírodní katastrofě. Na zahrádce nám zůstala betonová skruž, která byla naplněná stavební sutí. Suť jsme asi do 1,5 m vyhloubily a jámu plnily vším možným. Házely jsme do ní vše, co nám zahrada dávala. Výsledkem byl jen tlející rostlinný odpad, který neskutečně zapáchal.
Pomohla odborná literatura
Začaly jsme se tedy o založení kvalitního zdravého kompostu zajímat, poučily jsme se zejména z odborné literatury a výsledek se zanedlouho dostavil. Dočetly jsme se, že kvalita kompostu je ovlivněna hlavně tím, kde kompost vzniká. Kompostér bohužel nemáme, ale moc bychom si jej přály, neboť se v něm rozklad dá velmi urychlit. My se prvních výsledků dočkáme již po šesti až osmi týdnech.
Kompost je přírodní produkt, a tak vzniká vlastně samovolně, pokud nastanou příznivé podmínky. Konkrétně to znamená vyšší teplotu, přítomnost vzduchu a příznivou skladbu mikroorganismů. Je také potřeba dostatek organického materiálu. Kompostér dokáže velice příznivě podmínky pro správnou tvorbu kompostu nejen vytvořit, ale i uspíšit. Tmavý povrch kompostéru přitahuje sluneční paprsky a teplota materiálu se uvnitř hodně zvýší, zvláště za teplých letních dnů. To je samozřejmě pro rozklad příznivé. Musíme však dbát na to, aby byl materiál dostatečně vlhký. Velmi vysoká teplota nesvědčí ani bakteriím. Proto náš rostlinný materiál občas trochu zalijeme, a to zejména tehdy, je-li dodaný materiál spíše sušší. Dříve jsme to nedělaly a vypozorovaly jsme, že rozklad zbytků byl výrazně pomalejší. Kompostér bychom s maminkou ocenily zejména proto, že je velice vhodný na malou zahradu, kterou my máme. Jeho další přednosti vidíme zejména ve snadném používání, snadné údržbě pořádku, rychlejším rozkladu a estetickém dojmu z upraveného kompostu. Preparát na podpoření urychlení rozkladu tzv. urychlovače kompostu nepoužíváme. Není to nutné, pokud na kompost nespěcháme. Bakterie se v materiálu stejně časem objeví. Ale známe spoustu zahrádkářů, kteří je používají a jsou s nimi spokojeni. Jsou to vlastně bakterie v suchém (tedy spícím) stavu. Zálivkou je probudíme a tím nastartujeme rozkladné procesy. Kdo má možnost použít nějaký zvířecí hnůj (králičí, koňský), udělá vlastně s kompostem totéž - dodá najednou větší množství bakterií. Uplatnění urychlovače dovedou určitě nejvíce ocenit lidé v městské zástavbě.
Náš kompost se nachází na zahradě u naší chalupy. Rádi bychom si jej založily ale i na naší malé zahrádce u našeho domu, ve kterém bydlíme. Kompost se snažíme udržovat na pohled co nejhezčí. Máme jej ve dřevěné ohrádce (jen upozorňujeme, že dřevo nesmí být nalakováno ani nabarveno neekologickými barvami). Ohrádku kryjeme plachtou, aby kompost nebyl promáčený. Nevýhodou je také značná práce s přehazováním. Při plných stěnách chybí v materiálu dostatek vzduchu. Velkými pomocníky, kteří nám s rozkladem organické hmoty také pomáhají, jsou žížaly, ale i jiní drobní půdní živočichové. Abychom zajistily pro žížaly dobré podmínky, je třeba udržovat v kompostu stabilnější teplotní a vlhkostní podmínky. I z tohoto důvodu kompost za horkých dnů občas zalíváme vodou.
Využití kompostu
Myslíme si, že kvalitní kompost nemůže nahradit žádné minerální hnojivo, neboť se do půdy dostává humus. Ten má blahodárné účinky na vlastnosti půdy. Zralý kompost používáme na naší zahrádce pro mnoho účelů.
- Začínáme na jaře, kdy po řádném vyčištění trávníku kompost v malé vrstvičce rozhodíme po celé jeho ploše. Odměnou je zdravá travnatá plocha a také zabráníme růstu plevele.
- Dále náš kompost využíváme na přihnojení ovocných stromků a drobného
ovoce (maliny, ostružiny, jahodník). Půda se tak nadlehčí a kořeny lépe dovedou přijímat dešťovou vodu i živiny.
- Využití najde i při jarním přesazování přenosných balkónových rostlin, které v létě letníme a přes zimní období odpočívají na mrazuprosté světlé chodbě. Pro tyhle květiny kompost mísíme s půdou v poměru 1:1. U menších nádob, např. truhlíků, poměr půdy mírně zvýšíme. Takto připravený substrát používáme pro muškáty, petúnie, oleandr, durman a olověnec.
- Dobře uzrálý kompost používáme také při jarním přihnojení bylinek na bylinkovém záhonku.
- Přidáváme jej k trvalkám, aby rostliny po celou sezónu mohly čerpat cenné živiny, aby jim vyzrávaly pletiva, nádherně a opakovaně kvetly.
- Na jaře půdu již neryjeme, aby se z půdy nevytratila vláha. Půdu
upravujeme pouze motykou, rozhrneme ji, abychom do ní mohly kompost zapravit. Poté ji stačí jen pohrabat hráběmi. Takto připravené záhonky nám dobře poslouží pro nadcházející zeleninovou a letničkovou sezónu.
- Rovněž je důležitým pomocníkem při založení pařeniště či ve skleníku, kde dokáže půdu obohatit, vyhřát, uspíšit a zvýšit výnosy zeleniny.
- Kompost využíváme rovněž pro pěstování vinné révy, zeleniny nebo brambor. Dodáváme jím do půdy humus, organické látky a půdní mikroorganismy.
- Velice nás zaujalo i použití kompostu k založení biozáhonu. Pokud vlastníte malou zahrádku, jste rádi za každé místo. Biozáhon lze vytvořit z malých zídek, spodní vrstvu vytvoří hrubý materiál (drcené větve o velikosti asi 5 cm, nať z rajčat, stvoly z kukuřice nebo slunečnice), na něj stačí už jen rozprostřít vrstvu hlíny promíchanou s kompostem. Rozkládající se organický materiál uvolňuje teplo minimálně tři roky a zajišťuje vysazeným rostlinám potřebné živiny.
Kompostem půdu nikdy nepřehnojíme
Výhodou kompostu je, že jím půdu nikdy nepřehnojíme. Vypozorovaly jsme, že rozklad na kompost v naší ohrádce trvá zhruba 10 měsíců. Materiál na kompostu nám zetlel a může být přenesen na záhon a zde rozptýlen. Záleží samozřejmě na ročním období. Lepší však je, necháme-li ho ještě vyzrát a použijeme ho až další rok. Ještě kvalitnější bude za dva roky. Konečný produkt má jednotnou strukturu, měl by se lehce rozpadat a měl by vonět jako zahradní zemina. Oproti přípravě v kompostéru je to dost dlouhá doba. Kompost jsme zakládaly zhruba před dvěma roky. Jako základ jsme použily hrubý odpad smíchaný s jemným. Neosvědčilo se nám přidat do kompostu silnější vrstvu samotné posečené trávy. Ta totiž zahnívá a plesniví. Proto ji promícháváme s hrubším materiálem, například drcenými větvemi. Někdy dostaneme od sousedů kyblík hnoje. I ten promícháváme s kompostovaným materiálem, protože tím urychlíme rozklad. Dojde k rovnoměrnému rozptýlení užitečných mikroorganismů, v důsledku jejich činnosti vzniká uvnitř rozkládající se hmoty teplo. Polovyzrálý kompost lze získat ještě v téže sezóně, v níž jsme kompost zakládaly. Nikdy nekompostujeme společně pomalu a rychle se rozkládající materiál. Například nekombinujeme papír a dřevo. Kompost je ideálním hnojivem, které mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Vyrábíme ho hlavně proto, že nic nestojí a ještě se zbavíme spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Základem dobrého kompostu je však trpělivost. Nic se nesmí uspěchat, kompost musí dozrát a teprve pak zvýší úrodnost a kvalitu půdy. Každého kousku organické hmoty, který skončí v popelnici, je škoda. Dá se přece užitečně zpracovat a nestojí nás to ani haléř.
Náš kompost je založený přímo na zemi. Do ohrádky na zem jsme položily vrstvu hrubého materiálu (cca 20 cm vysokou), to proto aby se masa organického materiálu lépe provzdušnila. Na tuto vrstvu pokládáme vrstvy jemnější. Přitom se snažíme střídavě ukládat suché a vlhké vrstvy, například suché listí převrstvíme pokosenou trávou. Navrstvený kompost v naší dřevěné ohrádce přikrýváme plachtou, aby ho vítr nerozfoukal. Známe i zahrádkáře, kteří pro přikrytí používají dřevěný rošť, slaměnou rohož či jutové pytle. Do kompostu dáváme listí z ovocných stromů, černého bezu, lípy, šeříku a platanu. Z těchto listí prý vzniká ten nejkvalitnější kompost. Rozhodně se vyhýbáme listům ořešáku, vrby, břízy a jírovce. Jejich listy jsou nevyhovující až škodlivé, zpomalují růst rostlin pro vysoký obsah tříslovin. Kompost i okolí kompostu se snažíme udržovat v pořádku. Je to důležité z hlediska prevence výskytu slimáků. Musíme zaklepat, že při dnešní invazi slimáka španělského se nám to daří.
Kompost voní jako lesní půda
Někdy není času nazbyt. Proto v sezóně, kdy je hodně práce, shromažďujeme rozdrcené kusy odpadu na jednom místě. Každých 14 dní je pak smísíme s hlínou a navrstvíme na kompost. Občas ho zkontrolujeme. Pokud je příliš suchý, zvlhčíme ho buď vodou, v době kopřiv používáme výluh z kopřiv. Pokud je příliš mokrý, smícháváme jej s vysušeným materiálem. Pokud probíhá tlení tak, jak má, voní kompost příjemně jako lesní půda. V kompostu udržujeme dostatečnou zásobu vzduchu, jinak hnije a zapáchá. Náš kompost stojí přímo na zemi. Na pevné podložce, jako je kámen nebo beton, by stát neměl. Kompost potřebuje styk se zemí kvůli kontaktu s živými organismy. Navíc by se při umístění na pevné podložce ve spodní části hromadila voda a docházelo by ke hnilobným procesům. Pozor na posekanou trávu, tu používáme pouze zavadlou a ve velmi tenké vrstvě. Je zde nebezpečí nežádoucího hnití. Každou vrstvu, kterou na kompost ukládáme, "pocukrujeme" normální zahradní hlínou. Pokud na kompost dáváme kuchyňský odpad, vždy ho dobře přikryjeme hlínou. Snažíme se mísit zelené, dřevnaté části. Pokud máme, přidáváme do něj i zvířecí trus. Kompost přikrýváme plachtou, abychom podpořili vznik tepla v kompostu a zabránili úniku látek.
Jak často kompost obracet?
My ho obracíme zhruba po třech měsících. Umístily jsme ho do polostínu na bezvětrné místo. Ke kompostu přistupujeme uvážlivě, neboť je velmi důležité udržovat poměr uhlíku k dusíku. Pokud přidáme na kompost příliš mnoho slámy, papíru, pilin, zvýší se výskyt uhlíku. Pochody se zpomalují, uniká CO2 a dochází k rašelinatění. Naopak při nadbytku dusíku, který můžeme zvýšit přidáním nepřiměřeného množství kuchyňského odpadu či trávy, dochází ke hnití a uniká čpavek. Do našeho kompostu přidáváme asi 10 porcent zeminy. Zatímco menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje. Optimální vlhkost kompostu zjišťujeme velice snadno. Poznáme ji tak, že z hrsti kompostu vymačkáme jen několik kapek vody. Pokud je to méně či více, je třeba vlhkost regulovat. Příliš suchý kompost nejenže zvlhčujeme vodou, močůvkou či bylinným zákvasem, ale také chráníme před sluncem. Pokud je příliš mokrý, je v něm málo vzduchu, hrozí přemáčení, hniloba, kompost zastřešíme. Občas při velkých lijácích jej přikrýváme starým kobercem, který máme na chalupě i na zakrývání pařeniště.
Do našeho kompostu dáváme:
- veškerý organický odpad ze zahrady a domácnosti jako jsou:
- ovocné a zeleninové odpady, zbytky syrové zeleniny a ovoce
- bramborové slupky
- kávové a čajové zbytky
- posekanou trávu (zavadlou, listí, drnové řezy, drcené větvičky, plevel
- třísky, piliny, hobliny, kůru
- trus od domácích a hospodářských zvířat
- slupky z cibule, zbytky pažitky
- dřevěný popel (maximálně tři procenta)a v malém množství i obaly z recyklovaného papíru
- vlasy
- slámu
- vlnitou lepenku (před uložením na kompost ji roztrháme na menší kousky a navlhčíme)
- ořezané kusy stromů a keřů rozdrcené na pěticentimetrové kousky
- peří
- vaječné skořápky
- zbytky vlny
- ostříhané zbytky živého plotu
- noviny (bez barevného tisku)
Kávová sedlina a zbytky čaje obsahují látky, které jsou výbornou výživou pro žížaly. Plamenka (flox) a černý bez jsou rostliny, které se na kompost také velmi hodí.
Kůry z citrusů a slupky z banánů byly dříve označovány jako nevhodné do kompostu. Důvodem byla přítomnost chemických látek používaných na ochranu plodů před chorobami. Odborníci však dospěli k názoru, že chemické látky na plodech nedosahují hranice škodlivosti. Proto i my kůry z citrusů do našeho kompostu dáváme. Nespotřebujeme jich v naší domácnosti zase tolik, že by mohly škodit. Slupky vždy co nejvíce roztrháme na menší kousky, aby jejich rozklad netrval tak dlouho.
Rozhodně na kompost nedáváme:
- zbytky vařeného jídla, masa a ni sýrů - lákají myši a potkany
- plevel se semeny a nemocné části zahradních rostlin
- vše, co vadí procesu tlení, zejména cizorodé látky (sklo, kovy, umělé hmoty všeho druhu, textilie)
- materiály, které mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek (např. obsah sáčků z vysavačů, popel z briket a uhlí, barevné časopisy, smetky ze silnic), maso, kosti, uhynulá zvířata a olej z potravin.
Závěrem
Používáním vlastního kompostu ušetříme za nákup minerálních hnojiv a dalších prostředků ke zlepšování půdy, např. rašeliny. Dalo to sice práci, ale stálo a stojí to za to.
A jaký osud čekal betonovou skruž, v níž jsme absolvovaly naše kompostovací začátky? Tu jsme raději znovu zaházely kvalitním zahradnickým substrátem a vysadily do ní různé druhy zakrslých konifer.
Jitka Švecová mladší a Jitka Švecová starší, Boskovice
20.března 2011
Fotografie z archívu Jitky Švecové:
